Vyhledat
Zvoněnky
před 14 minutami
Minut čtení: 1
Kdysi v zahradě za devatero lesy
při hře se zvoněnkami
míč vyhodil jsem k nebi
a nedopadl ještě
– tak nějak asi trvá dětství.
Rozpíchané injekcemi,
nahé v modřinách,
ve dnech, v kterých se nední,
a v nocích, kdy je slyšet spánek,
ale nelze spát.
Už nepohnu ani slovem.
Nešlo žít jinak.
