„Bůh hledící z oka mého psa, byl velebnější boha církve katolické.“ Kniha In memoriam Marie Váchalové (1923), kterou Josef Váchal vydal v pouhých 25 výtiscích, je svou koncepcí jedinečným uměleckým dílem. Nejde jen o vzpomínku na zesnulou ženu, ale o hlubokou duchovní a uměleckou meditaci. Váchal v ní spojuje osobní bolest s výtvarným a literárním vyjádřením, čímž vytváří jakýsi rituál rozloučení. V něm umělecky ztvárňuje odpoutávání duše od těla umírajícího. Kniha má tak tém

„Jsme stejní ve své slabosti, jen naše stébla mají jiné barvy.“ Ostrov, co chutná jako pomeranče  (2021) je první souborné básnické dílo...

„ Listopad toulá se krajinou, ryšavý koník s bílou lysinou. “ Výbor básní Pod prahem svítá  (2012) čtenáři současně otevírá jedinečný...

„Jen časem čas je přemožen.“ Čtyři kvartety  ( Four Quartets, 1944) jsou vrcholnou básnickou skladbou světové poezie, v níž se Eliot...

„Z ruky do ruky si stále podáváme těžký klíč – klíč od domova.“ Otvírání studánek  (1955) je lyrický cyklus inspirovaný českým lidovým...