Město si hlučí pod nebem zmatených hvězd za světla vyšlých ----------------------------------- Jen horská mlha hudbu znít tichem slyší, lidské sny vidí ----------------------------------- I letní nebe ptáci si oblétají dnes všemi směry ----------------------------------- Měsíc se sklání, líbá a neporaní úsměvy noci ----------------------------------- Mysli na želvu – nespěchej, nepolevuj, zdolej svou horu ----------------------------------- Kde milujeme, kde čas je nám věčnos

Zimní krajina nahé země schová ti na rameni jemný dotek ticha. Chůzí se na sníh už nepodepíšeme. Němě posloucháme vítr a nebe. Pláčou jako soucitný Bůh pro člověka. Za námi rozléhá se dálka vzpomínek i let, ale až v této chvíli, která zastavuje čas, chápeme své štěstí, když bere si vše zpět, jak moře vlnu za vlnou. Jsem tu já, anebo ty, nemůžeme-li být oba? Cítíš? Ve stínu smrti jsme více živí. A bolest z odloučení nám lásku zesílí. Lásku, která je ticho mezi slovy a bez

Hodina třpytění stébel trávy.   Hluboko v srdcích pluje tichý hlas vzpomínání. Jarní mlha do vlasů napršela a jak perly ve vlasech se...

Jsme modlitba, a jsme hřích, žijeme z obětí svých, a bolí náš dvojí hlas jedné řeči.

Až jednou se unavíš, vždyť i slunce světlem se unaví, mysli na noc, která ho denně osvobodí. A ztrácíš-li v sobě den a myšlenky ti jen...