top of page
  • scribd_edited
  • Goodreads
  • Google Scholar
  • wc-pinwheel
  • Kosmas

Nahá země

  • Obrázek autora: Matouš Čihák
    Matouš Čihák
  • 10. 10.
  • Minut čtení: 1

Aktualizováno: před 5 dny

Zimní krajina nahé země

schová ti na rameni jemný dotek ticha.

Chůzí se na sníh už nepodepíšeme.

Němě posloucháme vítr a nebe.

Pláčou jako soucitný Bůh pro člověka.


Za námi rozléhá se dálka vzpomínek i let,

ale až v této chvíli, která zastavuje čas,

chápeme své štěstí, když bere si vše zpět,

jak moře vlnu za vlnou. Jsem tu já, anebo ty, nemůžeme-li být oba?


Cítíš?

Ve stínu smrti jsme více živí.

A bolest z odloučení nám lásku zesílí. Lásku, která je ticho mezi slovy

a bez těla jen ozvěnou touhy.

Dál ve dne hledá světlo muže světlo ženy.

A mrtví, živí, nezrození,

jak o věčném snu sní o štěstí.

Vybrané příspěvky
Archiv

V případě dotazů, prosím, kontaktujte autora nebo vydavatele:

© 2016-2025 Matouš Čihák
All rights reserved, including the right of reproduction in whole or in part in any form.

All texts and illustrations may not be reused without prior consent from Matouš Čihák. To obtain permission to use the text, please contact author here
bottom of page