Polibky ohně bílé pláni, nesvedou ani neporaní Čas, jenž se v ledu nezastaví a jako vločka taje na dlani, do lepivého ticha kraje,...

Havraní křídla raní dálku a nebem letí do červánků, o nichž mi řeka žalotokem zpívá, že jsou jen mlhou rajských zahrad, když k večeru se...

Světlo Slunce zdejšího jitra hladí mě jemně po tváři a konejšivě budí ze sna, až nechci uvěřit, že přes všechny vrásky, které nespočítám,...