Ritornely
- Matouš Čihák
- 6. 4. 2024
- Minut čtení: 1
Pocity zůstávají.
Jenom násilný čas nás obětuje.
A život je sen, který smrt poraní.
-------------------------------------------------
Už není čas
obracet cizí stránky knih.
Ta nejpravdivější se píše v nás.
-------------------------------------------------
Déšť ulicí stéká.
Já viním tě i za oběť vody.
Chci vyjít ven – mimo tělo, hlas a slova.
-------------------------------------------------
Nové časy se rodí
z hrobů zavalených věnci vzpomínek.
A my? Jsme více k času, nebo k hrobu připoutaní?
-------------------------------------------------
Ukřižován ve zbožném ránu
vodu ohřál rukám Piláta,
ale Klaudia s ní zalila kávu.
-------------------------------------------------
V okamžiku nám Palach písmem ohně popsal paměť,
ale jen pomalostí rostoucí trávy poznáváme svět,
kde pláče je více, než můžeme uvěřit.
-------------------------------------------------