Jak jména, co už nikdo nezavolá. Jak vzpomínky, jdoucí ve stopách času, než se vytratí. Jak flétny, které jednoho dne oněmí. Takoví...

Věčné sny se zdají, časy jsou rozvodněné. Věčné sny se zdají, mrtví na život vzpomínají, za dnem den se žene. Vzpomínky se otáčejí, jako...

V dálce znovu šumí moře,  jako srdce, co se nevzdává.  Každá vlna nese jména, ale čas je nepoznává.   Miloval jsem, jak milují stíny – ...

Tady se smála a počítala jeteliny – čas tu zůstal stát, jak paprsek světla mezi stíny.   Chovala ticho v dlaních, co voněly po dešti....

Znavené slunce, než půjde spát ve zlatě, svět umyje světlem a poškádlí stín ve vřelém tichu lip.