Tady se smála a počítala jeteliny – čas tu zůstal stát, jak paprsek světla mezi stíny.   Chovala ticho v dlaních, co voněly po dešti....

Znavené slunce, než půjde spát ve zlatě, svět umyje světlem a poškádlí stín ve vřelém tichu lip.

O hudebnosti slova

Slunce dnes nepospíchá k západu. Prach něhy zbývá házet si na hlavu. Vina do vína stéká a snad jen kámen usvědčuje ze slov, bez...