Stále nás něco zanechává stesku, po celý život po nás sahá. Bez konce je konec, počátek bez počátku. Jsme čím dál méně jistí, když dýchat...

Tu noc jsi anýz, na tisíckrát rozkvétáš, když dýcháš voníš anetolem když dýcháš – žiji své anýzové noci. Tu noc jsi arak, uzo, sambuca,...

Jak do otcových očí kámen až na kost je největší hřích – narození dítěte pro hlasy, jež říkají, co si má myslet, kterou barvu kůže chtít,...