Vraní stopa

Za střepení času

číst vraní stopu

na sněhu

krajiny tichem políbené,

tím tichem, než láska zapomene,

a jenom kříž u cesty

je s námi.

Kdo je sám,

vždy kroky slyší,

přes lidské řeči odevšad.

Přichází domů

a doma není,

jenom na prahu

planých čekání

chlad kliky

hřeje něčí dlaň.