Tangramy času

Sténání stěn raněných rán

z hlubiny ticha dokořán

jsou chvíle, kdy je každý sám

jako letící kříž ke hvězdám.


Čas v nich se tříští na části,

z nichž pak se skládají tangramy.

A to, co jsme byli, už nejsme my.

Jsme do jiných světů složeni.


Ještě se jistě potkáme

s šepoty a výkřiky,

jako dva kříže na břehu

a pod nimi

v zrcadlo se zhladí vody.

Vybrané příspěvky
Nejnovější příspěvky
Archiv