Vyhledat
Jak listí roste
V noční moudrosti
hvězda mi radila
žít tak, jak listí roste.
Na konci dne
si dobra a zla počítat,
a někdy se i časem probolet.
Když už nevědět kam,
po mostě přejít
na druhý břeh. Přejít
tu řeku rozbouřenou od hlubin.
A cítit zase život ve smrti
a smrt v životě.
Cítit, jak každý polibek
lásku ke konci přiblíží.
V nočním bláznovství
hvězdy se ptát,
kde zapomíná na nás čas?
Ve chvění života
žít, jak listí roste.
Zakletý v nejistotě
šít básním noční šat,
a sledovat, jak jde kolem
vteřinami čas.
Snad by i varoval,
nebýt tak starý,
nemluvit jiným jazykem.