Medozem
Zkusil jsem to skrýt do snu, jako tma skrývá Zemi před Měsícem, a ještě pod hlavou ho mám. Chtěl jsem to vypít a odtančit, byl jsem omámený světly a k ránu se vracel pozdě domů jak ledňáček do lednice. Snažil jsem se to odpracovat, ale ještě víc mě to rozesmutnilo. Střídala se v kruzích roční období, noc i den mluvily kávou a víc a víc to chladlo chladlo chladlo. Zatočila se mi hlava, celý svět, a i špatná slova se otáčela v rýmech. Snažil jsem se to vyspat z milenky na milen