Co trvá - trvá mlčky. A sám to nedovedu. Lásko, podej mi ruku, pokusíme se tiše napodobit jezera, hory, zemi...

Na zdraví Země nemít děti, protože to bolí, nebo pít číše rozkošeablínu, jako za nocí, kdy sahary hvězd chce se přejít a do očí sypat...

Děs a stud před opakováním… Ne, zítra už nebudou jeden jako druhý. Osvojí si zase jiné zvyky. Ač nabízí se vzpomínky, nepojí stejnou...